Portál Klimatická migrace si klade za cíl upozorňovat na klimatické katastrofy a klimatické jevy vyvolávající velké pohyby lidí, zachycovat nové informace o změně klimatu a migraci, dávat tyto skutečnosti do souvislostí a pokusit se najít právní a praktická řešení pomoci obětem klimatických změn.
Klimatické jevy a katastrofy jako záplavy, bouře či sucha vedly v posledních 10 letech k útěku více než 20 miliónů klimatických uprchlíků každý rok. Více než 60% těchto klimatických jevů přitom bylo zaznamenáno na Blízkém Východě, v Severní Africe, Východní Asii a v oblasti Pacifiku. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se v roce 2020 zhruba 95% případů nedobrovolné migrace z důvodů konfliktů vyskytovalo v zemích, která jsou zranitelné či vysoce zranitelné v důsledku klimatických změn. Klimatické katastrofy zasahují také populace, které již jsou na útěku z důvodů konfliktů a nutí je odcházet opětovně, například v případě vnitřních uprchlíků v Jemenu, Sýrii či Somálsku. I kdyby se podařilo udržet celkové oteplení planety Země do 2 stupňů Celsia, 37% světové populace bude pravidelně vystaveno silným vlnám veder a více než 350 miliónů lidí bude v roce 2050 vystaveno neobyvatelným teplotám. Podle zprávy Světové banky z roku 2021 způsobí do roku 2050 klimatická změna se svými sekundárními dopady migraci 44 až 216 miliónů lidí v závislosti na tom, jak úspěšně se podaří zamezit vypouštění emisí na planetě. Dopady klimatické změny na migraci lidí budou velmi odlišné u různých sociálních skupin s předpokladem mnohem většího zatížení velkých měst. Migrace přes hranice však vlivem klimatických změn vzroste bezpochyby také.
Odborná literatura typicky uvádí pět důvodů migrace lidí v souvislosti s environmentálními jevy:
- migrace vyvolaná náhlými katastrofami, například záplavami a hurikány, ta bývá zpravidla vnitřní a dočasná
- postupně narůstající degradace prostředí pro život, například stoupající hladina moří, zasolování podzemních vod a půdy, která často vede k migraci trvalé
- potopení malých ostrovních států z důvodu rostoucí hladiny moří
- vysoce rizikové zóny, které vlády prohlašují za nebezpečné pro lidská obydlí
- nucené vysídlení v důsledku násilí, ozbrojeného konfliktu nebo nepokoje kvůli nedostatku základních zdrojů, jako je voda, orná půda nebo pastviny