23. července 2025 - Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) přelomově vyložil mezinárodní klimatické právo a zastal se také klimatických migrantů.
V naprosto zásadním poradním názoru z 23.7.2025 Mezinárodní soudní dvůr na 132 stranách vyložil závazky států k ochraně klimatu, a to na základě celé řady mezinárodních smluv a závazků. Soudní dvůr se také zastal klimatických migrantů.
Soudní dvůr, jako nejvyšší právní autorita OSN na oblast mezinárodního práva veřejného, především konstatoval, že smlouvy o změně klimatu stanoví pro smluvní státy závazné povinnosti zajistit ochranu klimatického systému a dalších složek životního prostředí před antropogenními emisemi skleníkových plynů. Vyjmenoval pak celou řadu klimatických a dalších úmluv, ze kterých tato povinnost chránit klima vyplývá - nejen Pařížskou úmluvu, ale také Rámcovou úmluvu o změně klimatu, Kjótský protokol, Úmluvu OSN o mořském právu, Úmluvu o biologické diverzitě a další a poukázal také na mezinárodní obyčejové právo (povinnost předcházet podstatné újmě na životním prostředí a povinnost spolupracovat na předcházení poškození klimatu). Ani odstoupení od Pařížské úmluvy, ze které mj. vychází také Klimatický zákon EU (Nařízení (EU) 2021/1119) s návaznými předpisy označovanými jako Zelená dohoda, tedy nezbavuje stát jeho povinností zajistit ochranu klimatu a neškodit, tedy nezpůsobovat zásadní újmu klimatickému systému a životnímu prostředí.
Soudní dvůr rovněž konstatoval, že podmínky vyplývající ze změny klimatu, které mohou ohrozit životy jednotlivců, mohou vést k tomu, aby hledali bezpečí v jiné zemi nebo jim zabránit v návratu do své země. Podle Soudu mají státy povinnosti podle zásady non-refoulement (zákazu navrácení), pokud existují závažné důvody domnívat se, že existuje reálné riziko nenapravitelné újmy na právu na život v rozporu s článkem 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, budou-li jednotlivci navráceni do své země původu (případ Teitiota proti Novému Zélandu, Výbor lidská práva, 24. října 2019).
Závěry ICJ budou velmi důležitým nástrojem pro právníky a soudy v tzv. klimatických žalobách, které jsou často jediným nástrojem, jak donutit stát a velké korporace k větší aktivitě v oblasti změny klimatu.
30. června 2025 - Austrália sáhla ke klimatickým vízům pro občany Tuvalu
The Pacific Engagement Visa (PEV) – Treaty stream (Tuvalu) volně přeloženo Vízum spolupráce v Pacifiku bylo vytvořeno jako součást dvoustranné smlouvy mezi Austrálií a Tuvalu, která zahrnuje tři klíčové aspekty: spolupráci v oblasti klimatu, mobilitu a bezpečnost.
Tato cesta k trvalému pobytu je otevřena všem občanům Tuvalu starším 18 let, pokud nezískali tuvalské občanství prostřednictvím investice do Tuvalu a nejsou občany Nového Zélandu. Ačkoli se nejedná konkrétně o klimatická víza, Nový Zéland nabízí občanům Tuvalu a dalších tří tichomořských ostrovních států také cestu k trvalému pobytu prostřednictvím losovacího systému. Toto vízum, které umožňuje pracovat, studovat nebo žít v Austrálii, získá každoročně pouze 280 Tuvalců. Na rozdíl od jiných vízových programů pro občany tichomořských států není vyžadována nabídka práce.
Tuvalu je souostroví, které leží pouhých 5 metrů nad hladinou more a může být do roku 2100 až z 90 % pod vodou. Malý stát, kde žije téměř 11 000 lidí, čelí i dalším hrozbám souvisejícím se změnou klimatu, včetně nedostatku vody, ztráty klíčových ekosystémů a stupňujících se extrémních povětrnostních jevů.
Podrobněji Martin Rozumek v Českém rozhlasu plus zde: https://plus.rozhlas.cz/rozumek-australie-rozdava-prvni-klimaticka-viza-environmentalni-migrace-bude-9517399
9. duben 2023 - Průlom – klimatická žaloba uspěla ve Štrasburku
Sdružení tzv. Klimatických seniorek (Verein KlimaSeniorinnen, aktuálně více než 2000 členek!) ze Švýcarska uspělo u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku se svojí klimatickou žalobou proti Švýcarsku, které viní, že svou nedostatečnou reakcí na klimatickou změnu způsobuje žalobkyním újmu na zdraví a kvalitě života. Je to poprvé, kdy ESLP klimatické žalobě vyhověl, shledal porušení článku 6 a 8 Evropské úmluvy (právo na spravedlivý proces a právo na ochranu soukromého života) a přiznal žalobkyním zadostiučení a náklady řízení ve výši 80.000 EUR. Další dva klimatické případy ESLP odmítl z procesních důvodů. Případ Duarte Agostinho a ostatní proti Portugalsku a 32 státům byl odmítnut pro nevyčerpání domácích opravných prostředků a vyloučení extrateritoriální působnosti vůči jiným státům než Portugalsku. Případ Careme proti Francii byl také odmítnut z procesních důvodů - žadateli nebyl přiznán status oběti porušení práv dle Evropské úmluvy. Celý text rozsudku je dostupný zde: https://www.klimaseniorinnen.ch/wp-content/uploads/2024/04/CASE-OF-VEREIN-KLIMASENIORINNEN-SCHWEIZ-AND-OTHERS-v.-SWITZERLAND.pdf
20. březen 2023 - Další varování stovek expertů – Planeta Země pravděpodobně překročí kritický práh globálního oteplování během příští dekády, pokud nebudou provedeny drastické změny, uvedla hlavní zpráva OSN dne 20.3.2023. Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu, sboru expertů svolaných Organizací spojených národů, říká, že je stále možné udržet globální oteplování na relativně bezpečné úrovni, ale bude to vyžadovat globální spolupráci, miliardy dolarů a velké změny. Místo toho jsme jako populace Země v loňském roce opět překonali rekord ve vypouštění emisí CO2.
Březen 2023 - Rekordně dlouhé větrné smrště v jihovýchodní Africe zřejmě překonají dosavadní rekord 31 dní. Po desetiletí nebyl v oblasti takto silný cyklón (Freddy). Řádí zejména v Mozambiku a na Madagaskaru. Zatím 21 obětí, jen v Mozambiku 9900 lidí mimo své domovy, více než 21 tisíc zničených domů, 1,75 milionu lidí v potencionálním ohrožení. Česko vesele dál pálí uhlí a politici "bojují" za spalovací motory na věčné časy.
Březen 2023 - Niger - klimatická změna v akci. Za posledních 20 let - 9 období sucha, 5x povodně. Aktuálně čelí obyvatelé Nigeru kombinaci klimatických šoků, násilí a vysokých cen potravin, takže cca 2 milióny lidí nemá od léta 2022 přístup k pravidelné stravě. Emigrace může být pro řadu lidí v Nigeru jedinou nadějí na důstojný život. Zdroj: www.reliefweb.int
